Back ساويرس الأنطاكي Arabic ساويرس الانطاكى ARZ Sever d'Antioquia Catalan Severus von Antiochia German Σεβήρος Αντιοχείας Greek Severus of Antioch English Severo de Antioquía Spanish Sévère d'Antioche French Sever Antiohijski Croatian Սևերոս Անտիոքացի Armenian
| Svatý Severos z Antiochie | |
|---|---|
 | |
| Narození | 456 nebo 465 Pisidia nebo Sozopol |
| Úmrtí | 538 Egypt |
| Svátek | 8. únor |
| Státní občanství | Byzantská říše |
| Vyznání | Miafyzitismus |
| Uctíván církvemi | starobylé východní církve |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Severos z Antiochie (také Severus, řecky Σεβῆρος, Sevéros; jiné přídomky Velký, z Gazy,[1] Koruna Syřanů[2]; kolem roku 456 Sozopolis v Pisidii - 8. února 538 Xois v Egyptě) byl významný pozdně antický teolog a první miafyzitský patriarcha Antiochie. Je považován za světce a učitele syrské pravoslavné a koptské církve (den památky v obou je 8. února).
Severos pocházel z bohaté pohanské rodiny. Studoval rétoriku a gramatiku v Alexandrii a práva v Bejrútu. Byl pokřtěn v Tripolisu kolem roku 488 a po roce 491 se stal mnichem v klášteře Petra Iberského v Maiumě poblíž Gazy a po roce 491 se stal knězem a archimandritou. Svými miafyzitskými mnichy byl roku 508 vyslán do Konstantinopole protestovat proti jejich pronásledování příznivci chalcedonského koncilu. Zůstal u dvora tři roky a získal si důvěru císaře Anastasia I. Severos se účastnil svržení prochalcedonských patriarchů Makedonia Konstantinopolského a Flaviana Antiochijského.
S pomocí Filoxena z Mabbugu byl Severos roku 512 nakonec zvolen jako nástupce sesazeného patriarchy Flaviana a 16. listopadu 512 byl vysvěcen. Tento úřad zastával v Antiochii do roku 518, kdy z města uprchl. Z jeho antiošského období se dochovalo 125 „katedrálních homilií“.
Poté, co nastoupil císař Justinus I., Severos se v roce 518 vyhnul zajetí útěkem přes Kypr do Egypta, kde nadále vystupoval jako patriarcha a až do své smrti sloužil jako vůdce „severiánských“ odpůrců Chalcedonu. V roce 535 byl pozván císařem Justiniánem I. k jednání do Konstantinopole, kde se mu dočasně podařilo obnovit miafyzitismus s pomocí císařovny Theodory I. a místního patriarchy Anthima. V roce 536 byl spolu s Anthimem odsouzen a Severos odešel znovu do exilu do Egypta, kde zemřel 8. února 538 v Xois.
Severovy polemické spisy byly také zakázány. Jsou však známy v syrském překladu.
- ↑ EVANS, James A. S. The age of Justinian: the circumstances of imperial power. repr. in paperback. vyd. London: Routledge, 1996. 360 s. Dostupné online. ISBN 978-0-415-23726-0, ISBN 978-0-415-02209-5.
- ↑ EMORALES. The Biography of Patriarch Severus of Antioch (512-538) Written by the Syriac Orthodox Patriarch Cyriacus of Tikrit (793-817). Atla [online]. 2016-05-17 [cit. 2023-11-12]. Dostupné online. (anglicky)